Reklama
 
Blog | Hana Deutschmann

A máme tu zase středověk!

Každá kniha je jako malý výlet do neznáma, vzrušující, veselý nebo smutný, někdy i nudný. Studie německého sociologa Guenther Jikeli o muslimském antisemitismus je sice střízlivá vědecká publikace, ale zároveň deprimující exkurze zpět do středovéké Evropy, do nejtemnějších koutů naší civilizace. Žádná romantika, jen ohromení a zděšení. Pak ještě pocit jakési hanby. Byli jsme i my takoví? A jsme ještě i dnes?

 

Publikace „Antisemitismus a vnímání diskriminace u mladých muslimů v Evropě“ rigorózně a bez velkých komentářů likviduje mnohé pozůstalé integrační mystifikace. Autor interviewoval mladé Muslimy v Anglii, ve Francii a v Německu. Svůj zdánlivě uvolněný pohovor cílevědomě zaměřoval na velmi háklivá témata a snažil se přimět mladé muže, aby otevřeně uvažovali o své situaci v zemi, kde žijí jako muslimové a jako národnostní menšina. Jikeli měl jeden cíl – ujasnit pohnutky jejich neúprosné nenávisti proti Židům a všemu židovskému. Z praktických důvodů, jak to sám označil, přestoupil autor k islámu, což mu jistě umožnilo volnější přístup k jeho klientům. Průzkum zahrnoval 700 mužů ve věku mezi 16 až 30 lety a jejich výběr, jak zdůrazňuje, reprezentuje celou škálu školního vzdělaní, od školních repetentů až po studenty. ‚Malý‘ nedostatek –  ženské pohlaví chybělo. Jikeli to odůvodnil omezeným rozsahem své studie. Problém byl jistě spíše, aspoň v mnoha případech, dostat od rodinných pariarchů vůbec svolení, aby s dívkami mohl hovořit mezi čtyřma očima.

V rámci tohoto malého článku se musím omezit na průzkum v Německu, ale argumentace jeho účastníků ve všech 3 zemích běžela, až na malé lokální rozdíly, podle stejného stereotypu. Autor zdůrazňuje, že až dosud nebyla tato háklivá problematika dostatečně zpracována. Zvláště Německo má s muslimským antisemitismem svoje speciální trápení. Dlouho, dlouho se zavíraly oči. Já mohu jen předem říci, že sledovat často neuvěřitelně neinformované, fanatické, omezené až prostoduché výpovědi těchto mladých, kteří vyrostli zde v Německu, v Evropě, bylo deprimující a žádné zábavné počtení. Často jsem se nevěřícně ptala, jak je to možné, vždyť přece museli projít německými školami a mají k dispozici stejná média jako ti ostatní.

Vstupní téma – údajná nebo skutečná diskriminace muslimů v současné zemi – mělo upřesnit, jak oni sami vnímají svoje postavení a svoje okolí. 70proc. muslimů v Evropě žije v Německu, tureckého a arabského původu. Většina z nich se ztotožňuje spíše se svým náboženstvím než se státem, kde žijí. Tp je hlavní problém jejich přístupu k většinové společnosti a podklad náboženské a jiné netolerance. ‚Jejich‘ chápání diskriminace svědčí často o celkovém negativním postoji ke svému nemuslimskému okolí. 

Reklama

Téměř všichni tázaní mladíci se cítí všeobecně znevýhodňovaní, jako oběť, jak v zaměstnání, tak i v osobním životě. Jako bývalá emigrantka jsem pochopitelně také zažila dost nepříjemných situací, ale také vím, jak se tomu dá čelit. Na prvním místě je vzdělání a akceptance zákonů a zvyků země.
Na tenhle argument reaguje muslimská mužská omladina háklivě až odmítavě, v krajním případě vnímají tento požadavek, akceptovat určitá pravidla soužití, jako ‚diskriminaci, o školní docházce ani nemluvě. Muslimští migranti v Německu patří k těm, kteří nejčastěji nedokončili ani základní třídy. Některé jejich „diskriminační“ zážitky jsou zarážející. Jeden byl potrestán, že zmlátil černošskou dívku, diskriminace. Jiný urazil učitelku, byla prý Židovka, napomenut, diskriminace. Většina si stěžovala na „nepřátelské pohledy“, což je prý musí vyprovokavat k násilí. Diskriminace.

Autor označil tento postoj jako ‚mytus oběti‘, který se dá manipulovat a zneužívat. Ospravedjňuje všechno, násilí, bomby a také nenávist proti Židům a Izraeli. Patří k němu i přizrak všesvětového spiknutí proti islámu, argument, který se v hovorech objevoval v rozličných verzích.

Ve své studii rozlišuje Guenther Jikeli 4 schémata protižidovského nazírání.

1. Klasický moderní Antisemitismus.
2. Vztah k Izraeli.
3. Islám.
4.běžný, všední antisemitismus, bez vztahu k reálným událostem.

Určité předsudky proti Židům se bohužel mohou označit slovem ‚klasické‘. Tyto předsudky mají opravdu dlouhatánský vous, ale straší až dodnes v mnohých, ne pouze muslimských, hlavách. Novější provenience je přesvědčení, že Židé, všichni bez rozdílu, patrí do Izraele a byli při všech domnělých a skutečných nepravostech, které tento státeček kdy a kde napáchal.
Dodatek: v moderní nemuslimské Evropě rovněž běžné mínění.

Židé ovládají svět!  Židovské spiknutí straší v evropských hlavách už po staletí a nyní zřejmě i v těch muslimských. Věršina tázaných je o tom skálopevně přesvědčena a mohou to dokázat.
Prapodivné důkazy.
  Židům patří v Berlíně Kudamm (hlavní blulvár), mají spoustu peněz,
  ovládají a manipulují všechna média,
  kontrolují ekonomiku, protože jsou inteligentní, všechno vynalezli – toto přiznání židovské inteligence bylo vysloveno častěji. 
Někdy je to komické, co všechno má Židům podle jejich názoru patřit:
McDonald, telofonní společnosti, školy, banky…výčet nekonečný.
Dodatek: v Evropě straší až dodnes prastarý antisemiticky štvavý spisek Protokoly moudrých, který hrozí věčným židovským spiknutím.

A jak poznáte Žida? Jako už naši otcové, tak i dnešní Muslilmové:
   dlouhatánský zahnutý nos. Oodvádějí a zabíjejí nebohé dětičky.

Tato odporná pověra, že Židé  zabíjejí děti, se v moderní verzi drží jako klíště a patří k nejhorším obviněním proti Izraeli v konflliktu v Palestině. Také v těchto hovorech se mladí muslimové znovu a znovu odvolávali na obskurní videa a fotky údajně zabitých dětí a žádný z nich o jejich pravdivosti ani chvíli nepochyboval. V internetu koluje množství padělaných, zkombinovaných záběrů, které ukazují Izraelce jako vrahy dětí. Nejpopulárnější je snímek z roku 2000, který zfilmoval zastřelení dítěte při nepokojích za 2. intifády. Celý ten film se ukázal jako brutální humbuk, ale straší v hlavách Palestinenců dodnes.
 Pro nás, dobré křesťany, nic nového. Viz krev ubohých křesťanských batolátek v židovských macesech. No, aspoň ten starověký proradný Žid Jidáš nepatří do muslimského antisemitského inventáře. 

Izrael a konflikt na Blízkém Východě.

Zde je názor tázaných muslimských mladíků , až na maličké výjimky, jednoznačný. Bez váhání – ta černá ovce je vždy a vždycky Izrael. Rakety z Gazy, bomby, sebevražedné atentáty, žádné téma. Svět se spikl proti Muslimům a posadil mezi ně tento stát. A tak vznikly všechny problémy, které Arabové dnes mají. Shodný názor, tato země nesmí existovat. Izraelci prý otrávili Palestinencům vodu, aby jejich ženy nemohly mít děti. Hmm, a jsme opět v nejtemnějším středověku – tehdy už nám prý Židé také sypali jed do studní.

Korán.
Většina tázaných muslimů ospravedlňovala svůj odpor a nenávist ke všemu židovskému hlavně svým náboženským přesvědčením a odvolávala se na korán. Jsou skálopevně přesvědčeni, i ti ‚studovaní‘, že korán platí do posledního písmene.
Židé zradili už Mohammeda, to se nedá odpustit! „V koránu stojí, že ti lidé tam Proroka zabili.“  Dokonce i sebevražedné teroristické útoky jsou podle nich ve smyslu Koránu.

Problém – jejich prý-citáty ze svaté knihy jen dokazují, že tuto nikdy sami nečetli. Jejich interpretace koránských moudrostí jsou velmi různorodé a samorostlé, jak se to právě hodí. Islám, Korán a Mohammed, války dříve a dnes, středověké pověry ze staré Evropy, prostoduchý, ale nebezpečný koktejl.

Interviews jasně prokázaly, že mladí muslimové tento nevraživý postoj k Izraeli  pociťují jako nedílnou část své vlastní muslimské identity, správný muslim musí Židy nenávidět. Je lépe nemít s Židy nic společného.

„My Arabové, správně nenávidíme moc Židů, my nenávidíme Židy nejvíc..Člověče, všichni nenávidí Židy, Američany a Angličany, i když to nikdo nepřizná.“ Drastická přání „Židy jako prasata pobít,“ vyhnat atd. měli téměř všichni tázaní. Jejich nenávist a odpor byl jednoznačně rasistický, vůči Židům jako rase. (Tato pochybná čeština odpovídá němčině citátů.)
  Mezi nearabskými muslimy neměla tato nenávist proti Izraeli zdaleka takový dopad, ale většinou pociťovali porozumění pro své arabské druhy.

Zmatek panuje v muslimských hlavách ohledně holokaustu. Hitler měl být napůl Žid, Němci jsou prý přesvědčeni, že ho Židé zavraždili, a těch 6 milionech zavražděných Židu, tolik jich nikdy nežilo, to nemůže být! Při těchto moudrostech musí každý dojít k názoru, buď tihle mladíci nikdy nepřekročili školní práh nebo školy selhaly na celé čáře.

 Hovory s mladými Muslimy potvrdily, že podmínkou jejich antisemitských postojů nejsou v prvé řadě zkušenosti a konflikty s Židy samými, dokonce ani korán, je to nenávist zcela irracionální, kterou berou všichni jako danou, o které se nepřemýšlí, nemusí přemýšlet, protože je samozřejmá už tím, že jsou Muslimové. Protižidovská nenávist patří k jejich dennímu životu, nenávidí Židy, protože jsou Židé, a protože oni jsou muslimové, nebo protože jsou Arabové, je to normální, jako je normální nadávka Žid a mlátit je, kde je potkáš. 

Tato nenávist má mlhavé a nedefinovatelné zdroje, rodina, mešita a lidé kolem ní, muslimská obec a jejich spolky, i když tyto to oficiálně popírají, přátelé a Internet. Samé takové „Já jsem slyšel… oni říkali..mojí kamoši… imán kázal…Židy se musí nenávidět, jinak se na tebe všichni vykašlou.. všichni nenávidí Izrael“, padla i věta – Němci také nenávidí Izrael.

  Z toho vyplývá, že nejprve musí svůj postoj k Židům a k Izraeli zrevidovat Evropa, a až pak bude možné účinně působit proti muslimskému antisemitismu. No, IS nám dnes dává brutální lekci, a snad tahle krvavá středověká válka pomůže evropským politikům pochopit problémy, jak geografické, tak politické, s jakými se musí potýkat malý Izrael.

 

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama