Reklama
 
Blog | Hana Deutschmann

Antisemitismus se nedá integrovat

a protižidovský islám nepatří do Německa. "Žid, Žid, zbabělá svině, smrt Židům hřímají davy tureckých a palestinských muslimů v Berlíně, Paříži a Londýně.  Muslimští výrostci pořádají bezostyšně honbu na Židy a veřejně upalují izraelské vlajky. Většinou beztrestně. Židé v Evropě mají opět strach. Ta otevřená a primitivní nenávist k Židům vyburcovala i tradičně opatrný německý tisk.

Dokonce i listy, které migranty už léta jen „ofukovaly“ a nepohodlné problémy – mordy žen, netolerance, kriminalitu muslimských klánů a jiné,  jen mlžily a la multi-kulti, zveřejňují poplašené reportáže a poděšeně se ptají, odkud přišel tento „nový“ antisemitismus. Žádné kde se vzal, tu se vzal, dorazil již s příchodem prvních muslimských migrantů. Oficiálně ale je v Německu každý migrant dobrý migrant, a proboha, už vůbec ne antisemita. A tak jsou všichni v úděsném šoku, když se najednou ulicemi měst agresivně hulákají nenávistné tirády proti Židům a už se  popřít, že to jsou arabští a turečtí muslimové, kteří na ulicích vyřvávají nenávistá hesla. Média musela reagovat. I listy, které doposud jen a jen chválily tu fantastickou multi-kulti kulturu, litovaly ty ubohé a utlačované muslimy a opakovaně varovaly před hrozbou islamofobie nás nemuslimů, jako Sueddeutsche Zeitung (SZ), a které vždy opěvovaly přínos ‚našich muslimských občanů‘, najednou referují, o násilí muslimských výrostků proti nemuslimům a píší o iracionální nenávisti proti Izraeli. Reportáže o situaci v muslimských komunitách v Německu se stávají nevídaně otevřené, nelichotivé a střízlivé. Otevřeně se také přiznává latentní a netajená nenávist arabských a nyní i tureckých muslilmů vůči Židům a západu. Mnozí novináři, hl. v solidních listech FAZ a TAZ, stále častěji obviňují tzv. kulturu otevřených dveří.


„Jakmile se tato Willkommenkultur“ používá jako kladivo, které, bouchne vždy tam, kde se objeví kritika nešvarů,  stává se z ní komplic tohoto každého barbarství…“ (FAZ).

Tradičně levicový deník TAZ (Tageszeitung) uveřejnil výmluvný článek o výpadech a násilných demonstracích muslimů ve francouzských městech. Reportér neváhal vylíčit nenávist arabských Francouzů proti svým židovským sousedům v celé její brutalitě, nevraživosti a bezmocné závisti.

Reklama

„Přivalily se hordy divochů, aby se vrhly na Židy…“ 
„Smrt Židům…Přijďte všichni a ozbrojte se, odskočíme si do židovské čtvrti“, cituje denik čmáranice na pařížských zdech.
„Tohle je otevřeně protižidovské hnutí, důsledek antizionismu. Antisemité se už nemusí schovávat“, odpověděl redaktorovi jeden francouzský Žid. Kriticky-nepřátelský postoj Evropy k izraelskému státu dal zelenou nenávisti proti všem Židům, doplňuje novinář. To sedělo.

Ještě více překvapil malý článeček „Crashkurs Blízký Východ“. Týká se izraelského vojenského zásahu v Gaze. Novinářka se dívá na „katastrofu“ Gaza z neideologického úhlu. Nespokojí se s jednoduchým oštemplováním Izraele jako viníka a agresora, nezaměňuje provokace s reakcí a nic jí nevadí, že porušuje pravidla vládnoucí politické korektnosti, když teroristy z Hamas posuzuje především podle jejích skutků a kritizuje jednostranný postoj německých médií.

„Ubohá Hamas“, píše s lehkou ironií, „chronicky ji podceńují, protože nemůže být nic, co nesmí být.
Němci,“ píše ironicky, „mají srdce pro slabé, tak si udělali z teroristů Hamas statečné bojovníky proti kapitalismu…a ignoruje se,
že EU poukazuje Palestině miliardy euro,
že rakety proti Izraeli startují z civilních domů a lítají až do Tel Avivu,
že podle Hamas-charty nesmí v zemi zůstat žádný Žid…to není tak zlé, oni prý to tak nemyslí“,

Je zřejmé, že německá media pod tlakem domácích událostí konečně sundala z nosu své brýle falešné sympatie a podívala se pozorně, co se vlastně v Izraeli děje a co se skrývá za bojovými hesly palestinských teroristů.
FAZ konstatuje:

„Radikálové jsou na obou stranách, ale jenom Hamas učinila ze svých poddaných zajatce  svých politických cílů.“

Dobrovolné to nebylo. Nestydaté a otevřené „hrátky“ islamistů se v této zemi už nedají přehlížet, protože už nestydatě zasahují i do veřejného života. V mešitách se hecuje a verbuje, často přímo pod nosem policie, pro válku v Sýrii, ve městech se bez zábran roztahují radikální salafisté a propagují džihad a smrt nevěřícím. Nedávno vpadla skupina zfanatizovaných muslimů do jedné výstavní síně ve Frankfurtu n.M.. a po brutální potyčce s personálem ukradla tam vystavený, takže prý znesvěcený, exemplář koránu. Výstavu potichu zavřeli, což pobouřilo mnohé. V jednom frankfurtském Domu mládeže šikanovali islamisté ženské pracovnice, prý nejsou dosti cudně oděny. A tak to jde dál. Zfanatizované davy německých i neněmeckých muslimů po ulicích vyřvávají bez zábran smrt Židům a Izraeli. Včerejší malá demonstrace pro Izrael ve Stuttgartu museůa být chráněna silnou prezencí policie, a přesto nám arabští mladíci vyhrožovali, nazí dopůl těla, poukazovali na svoje bicepcy. je to neuvěřitelný středověk.

Němci byli pyšní na svoji toleranci, na svoji ‚úspěšnou“ integraci tolika migrantů. Ale hlavně byli slepí, pohodlně slepí, slepí a hluší k utrpení muslimských žen, kriminalitě arabských klánů násilí se omlouvalo a povýšilo na kulturní dědictví, a pokud se nás to netýkalo přímo, moc to, až na výjimky, nikoho nezajímalo. Varovných hlasů bylo dost, viz kritická publikace Thila Sarazzina, který byl proto veřejně označen za rasistu a umlčen, varování soudkyně Kirsten Heisig, reportáže těch potrefených, hl. žen. O to více se kritizoval Izrael, nebo se k protiizraelské agitaci mlčelo.

Mezitím jsou stále častěji slyšet mediální hlasy, které obviňují právě tzv. politicky korektní, na jedno oko slepou, kritiku Izraele, která pomohla otevřít Pandorovu skřínku muslimského antisemitismu.Teď, pozdě, ale přece, se Christian Geyer v Frankfurter Allgemeine Zeitung ptá:

„Co se ještě musí stát, aby se ti těšitelé a chlácholitelé konečně probudili? Antisemitské slogany duní celou zemí a demonstrace se zneužívají a propagují čirou nenávist proti Židům, a přesto se stále konejší, ne, ne, nic to neznamená…turečtí a arabští antisemité jsou prý jen takoví komičtí filutové….jakmile se jedná o občany s migrantským původem, nastoupí ideologická metoda. Skutečnost se tak dlouho diskutuje, relativizuje, reviduje a revizuje, až zmizí, jen aby se neobjevil ani stín nějaké zloby vůči přistěhovalcům.“

Žádné politické fráze už nemohou zamalovat smutný fakt, že „nestydatost dnešního hecování proti Židům vzešlo jen v hlavách migrantů z Turecka a arabských zemí….antisemitismus přivezený ze staré vlasti…a je nutné poukázat na jeho religiozní původ…..a neomlouvat ho nějakou špatnou integrací. Antisemitismus se nedá integrovat.“ (TAZ)

FAZ šla dále a odvážila se uveřejnit článek „Hrozba islámu“, kde mimo jiné ‚odhalila‘ staronový fakt, že „islám je v hluboké krizi…Hlavní problém jsou arabští muslimové…a netolerance arabské verze islámu.“

Novinář Jasper v. Altenbockum přímo ptá:
„Může islám, který nenávidí Židy, patřit k Německa? Sám si odpovídá: „Ne, definitevně nepatří do Němedka a zabraňuje každé integraci.“ To neslyší rádi oficiální zástupci německé ‚kultury otevřených dveří‘, nejraději by všechno zase vypiglovali. Ale – novinář končí nekompromisním – „jsou migranti, kteří nejsou vítáni“.

Velmi zajímavou tázku položil novinář Nils Minkmar: „Co kdyby žádný Izrael neexistoval! Co by pak dělala Hamas? Co udělali její vůdci, aby svým dětem zajistili budoucnost. ..Co vlastně dokázal za celé ty roky politický islám? …Jejich polici neuměli nic jiného, než zamlžovat mozky svých občanek a občanů vražednými pocity jako je pomsta, závist a nenávist.“ K těmto slovům není co dodat. Článek končí úvahou, která alarmuje:

„Antisemitismus není židovský problém, ale problém nás všech. Žádný Evropan nemůže žít v jistotě, dokud se někde na světě jeden Žid musí bát o svůj život.“