Svoboda slova a vůbec právo na informazi je v těchto zemích riskantní zboží, kdo je chce vlastnit, vydává se na nebezpečnou půdu. Arabští blogeři, jak napsal jeden americký novinář – stojí tam, kde by nesměli být. Přes stále rostoucí pronásledování se nedají umlčet a skála jejich zájmů je velmi široká. Jak významně mohou zasáhnout i do světového dění se nejlépe ukázalo v Iráku. Právě iráčtí blogeři komentovali neúnavně i opomíjené aspekty válečného dění. Tam, kde oficiální media, jak americká, tak i irácká, zarytě mlčela a mlčí, např. v případech sebevraředných sunnitských atentátů, komentují blogeři nebojácně o nemilostrdně. V neblahém sporu okolo dánských karikatur se postavilo mnoho z nich na stranu dánských žurnalistů, proti bojkotu Dánska. Během války v Libanonu se na libanonských a izraelských blogových stránkách vedly vášnivé, někdy zuřivé, ale často až překvapivě rozumné debaty. Zajímavé je, že si zde svoje pevné místo vybojovaly i ženy, které jinak v těchto čistě mužských zemích zůstávají spíš tiché. V Saudské Arabii tvoří polovinu všech blogeřů a zavedly do diskuzí zcela nová témata, jako násilí proti ženám a dětem, apod.
Tato diskusní fora nejlépe ukázují, jak nové medium internet mění vědomí mladé generace. Blogové stránky a blogeři nemají takový dopad, aby mohly změnit arabskou společnost, ale jsou cenným příspěvkem v boji za lidská práva a svobodu mínění, proti náboženskému tmářství. "Mnoho z nás píše z pocitu povinnosti, píšeme, aby se islamisté nedostali do převahy", píše jeden nich. A nejen to. Blogeři vnáší svým individuálním postojem k problémům neklid do tradičních islámských struktur, kde je povoleno pouze kolektivní mínění. S trochou nadsázky se dá říci, že objevili opět individualitu a důsledně obhajují práva jedince. Tato odvaha jim často přijde draho. Dnes si pochopitelně žádný stát nemůže dovolit intermet docela zakázat. Ale jsou jiné prostředky, jak nepohodlné kritiky umlčet, od brutálního stíhání a trestání pisatelů, až po manipulování internetových stránek. Bohužel to často funguje. Internetoví mogulové, aby neztratili své zisky, jsou ochotni přistoupit na jakoukoliv formu nedemokratické manipulace a omezení informace na svých stránkach, zcela dle přání příslušných států. Viz Google v Číně.
Snad nejbrutálněji zasahuje Egypt. Nedávno byl jeden z nejznámějších blogerů odsouzen ke 4 rokům vězení za šíření extremních názorů, poté, když na svých stránkách uveřejnil video o policením násilí a sexuálním zneužívání žen. Po internetovém uveřejnění jeho filmů byl za plaven výhružnými dopisy, jeho vlastní otec se ho zřekl a volal po přísném potrestání podle islámského trestního zákona šarija. Jiný pisatel byl odsouzen za urážku islámu, mnoho dalších bylo během minulého roku zadrženo. Často jsou prominetní blogeří vyzváni, aby své stránky dobrovolně zavřeli.
Jak daleká a svízelná je ještě cesta k demokratičtější společnosti v arabských zemích ukazuje reakce veřejnosti po "odhalení" těchto provinilců. Davy volaly po potrestání, podle "hlasu lidu" by se měli všichni, kteří se odváží klást kritické otázky, a kteří pochybují se nebojí poodhalit středověké hrůzy islámské každodenní skutečnosti, ukamenovat. A přitom se jedná o naprostou maličkou elitní skupinku s velmi omezeným působením, v Eyptě je jich kolem 6000. Tak proč se jich všichni tak bojí? Zbývá jen se ptát – nedokážou arabské státy strávit ani tak maličkou porci kritiky?
