Ještě před několika dny si redaktor Frankfurter Allgemeine Zeitung Eckart Lohse stěžoval na politiku otevřených hranic, kterou německá kancléřka Angela Merkel tvrdohlavě prosazuje, a která vyprovokovala nejen naivní spasitelské omámení půlky národa, ale také nekontrolovatelný příval muslimských imigrantů. Nadšení sluníčkáři očekávali ubohé vyhladovělé uprchlíky a přišli lidé, dobří i nebezpeční, sebevědomí a nároční. Následovalo vystřízlivění, únavná denní realita, brutální agresivita muslimských mužů na veřejných místech, přetížené obce, uprchlíci, kteří nebyli vděční, ale nespokojení a zklamaní, že je neočekával ráj na zemi, jak jim Merkel slíbila.
S kancléřkou nic nepohnulo. Na poslední tiskové konferenci zatvrzele znovu jen opakovala své omleté – my to dokážeme:
„…kancléřka využila této možnosti, aby ukázala svoji panovačnost. Bylo to nesuverenní, necitlivé a pochybené….Jak se má zvládnout teror? Její floske – my to dokážeme – je vzhledem k obětem jen prázdný truc…Tady už to není jen neomylnost, ale zatvrzelost, mix z messianismu a neomylnosti…Německo zřejmě importovalo i naprosto surové osoby, které jsou schopny nejhorších barbarských činů“. (Frankfurter Allgemeine Zeitung.)
Tvrdá a jasná slova. Novinové titulky hlásají – „Říše Angely Merkel se drolí, Merkel vyčerpala svůj kredit“. Nespokojenost a nedůvěra v její politiku viditelně roste. Partaje a média obrátily. Nejnápadnější názorový švunk zase jednou udělala ještěrkovitá Sociální demokracie – její šéf Sigmar Gabriel, horlivý podporovatel Merklovské politiky, čichá politickou šanci, a tak rezolutně prohlásil, že on byl vždy proti otevření hranic. Překvápko za překvápkem.
Nejhorší úder přišel z jejího rodiště, z jejího vlastního volebního okrsku Meklenburg-Vorpommern. V zemských volbách v neděli 4. 9. spadla její strana CDU na bídných 19,4 procent, ztratila 21proc. Většina voličů ‚přeběhla‘ k nové, dost kritizované populistické straně AfD – Alternativa pro Německo. Tenhle nováček na politickém nebi je teď druhá nejsilnější strana, 21.4 procent, hned za Socialisty. Zelení, velcí podporovatelé Merklovské neomezené imigrace, z vlády vypadli naprosto .
AfD je nedobrá alternativa pro Německo Až dodnes se nedokázala vyrovnat s některými nestravitelnými a prapodivnými živly ve vlastních řadách, ale jako jediná strana má jednoznačně kritické stanovisko k Merklovské linii. Není mi jasné, jak bude se svou neočekávanou politickou možností zacházet.
Příští rok hrozí Německu parlamentní volby. Alternativa k Merkel není v dohledu. Co zbývá zkrocené, oškubané CDU! Stará garda je ochočená, mladé nepustila kancléřka ke korýtku, tak zůstala sama jako jediná nenahraditelná alternativa. Takže, i dále merklovská autokracie. Jestli je to pro Německo OK nebo katastrofa, to se uvidí.
Solidní reportáž o následcích Willkommenpolitik Angely Merkel a o situaci v zemi se dočtete spíše v tislku našich sousedů. NZZ uveřejnily 9. srpna malý souhrn, stále aktuální. Zde krátce to nejdůležitější.
„Němci se už zřejmě nedokážou ani pohádat.“ Nedokážou, každopádně ne veřejně. Odnaučili je to a naučili je oparnosti. Kdo pochybuje o lidumilných cílech Merklovské politiky, je velmi rychle odsunut do pravičáckého koutku a to znamená společenskou izolaci. Diskutuje se, ale mlhavě a stranou denní reality.
*Vztah mezi Německem a Tureckem je v sutinách, Merkel je nucena k nebezpečným kompromisům.
* Dodnes se od své nešťastné osobní Willkommen a Selfiepoliltik ani slovem nedistancovala, přesto že stabilně dvě třetiny německých občanů jsou proti další imigraci. * Naprosto ignoruje kritické postoje evropských partnerů. Merkel se socializovala v NDR-diktatuře, a tam se bez ptaní plnily rozkazy, tuhle poslušnost zřejmě kancleřka očekává od svých voličů. *Politika Angely Merkel postrádá jakékoliv historické povědomí. Necitlivě ignoruje, že každý stát má své vlastní dějiny a nepotřebuje její poučování. Její předchůdce Helmut Kohl jednal a myslel v evropském duchu, Merkel interpretuje všechno německé jako evropské. *Její nevypočitatelná politika rozpoltila nejen Německo, ale celou Evropu. Kdy konečně tahle dcera evangelického faráře pochopí, že šátek znamená více než kus látky.
Tato krátká charakteristika politiky německé kancléřky se dá doplnit článkem, který uveřejnil profesor na universitě Potsdam, politolog Júrgen Dittenberner.
„Jak Merkel prohrála Německu jeho dědictví.“
Článek je krátká bilance výsledků jedenáctiletého panování Angely Merkel. Nejprve krátký výčet jejich předchůdců, od Konrada Adenauera až po Gerharda Schroeder, kteří systematicky a odpovědně budovali poválečné Německo a jeho stabilní demokracii a ekonomiku. Zcela jinak Angela Merkel.
Angela Merkel, píše autor, nezná žádné ohledy. Nemá žádné skrupule a využívá bezohledně svého postavení. Od počátku bylo pro ni jasné – Německo bude mít v Evropě hlavní slovo. Brzy se ukázalo, že Angela Merkel považuje za jedinou schopnou reprezentantku této země jen sama sebe.
*Merkel ignoruje zákony a nařízení, které se jí nehodí do krámu, zcela otevřeně, samozřejmě a beztrestně. Tak tomu bylo i s otevřením hranic. Německá ústava zaručuje asyl jen politicky pronásledovaným, ale žádným válečným uprchlíkům. Bohužel, odpovědné ůřady to zjistily až týdem po funuse. Jestli to věděla Merkel, nikdo neví.
*Podařilo se jí nivelizovat a ideologicky vyssát všechny politické strany. Socialisty a Zelené redukovala na pouhou volitelnost, jejich programmy jim konfiskovala, což jí umožnilo naprostou všemoc. Merkel zastupuje všechny velké politické strany, opačně, všechny politické strany zastupují Angelu Merkel. (Pro bývalé socialistické země nic nového.) Tomu se říká bonapartismus.
S Německem pod Angelou Merkel je to jako s každým dědistvím:
1. generace buduje,
2. generace dědictví spravuje,
3. generace všechno promrhá.
Po trapně prohraných volbách ve vlastním okrsku by měla Merkel vlastně odstoupit, ale — doposud žádný německý kancléř neodevzdal vládní žezlo dobrovolně, ale — žádný neseděl v takové šlamastice jako kancléřka Merkel. Tiskové komentáře k volebnímu disatru její strany, Křesťanských demokratů, v posledních volbách jsou opět hlavně výčet chyb a prohřešků, kterých se dopustila a ještě dopustí nová vítězná strana Alternativa pro Německo. Až na krátké opožděné prohlášení Angely Merkel, že je odpovědná za tuhle potupnou porážku, hlavní aktéři CDU se halí do ticha nebo si snaživě namlouvají, jako politici v Baden-Wuerttemberg, že masová imigrace nemohl být důvod k jejich porážce. Všechny komentáře mají společné – kritizují a nadávají na AfD, ale šichni se zřejmě bojí zamyslet, PROČ ji volilo v tolika zemích tolik občanů. I v BW, s její zelenou vládou, získala skoro 22proc.
