Komentáře: Není šátek jako šátek

Od: dok

dok — Mon, 29 Oct 2012 23:33:30 +0000

v tomto kontextu
doporučuju velmi přečíst si knihu Steve Jonesona „Y:O původu mužů“, pravda pro muže trochu smutnější čtení, zato poučné, velmi stručně to muž je jaksi geneticky až ten „druhý“, je mi líto, genetika je potvora neúprostná, navíc vysleduje zpětně neuvěřitelně daleko a ledacos k pochopení vysvětlí, závěr zní že budoucnost „Y“ je velmi nejistá a může si za to sám, snad je to podvědomí, proč celá staletí muži řádí na ženách v těch nejroztodivnějších podobách, nakonec za zmínku stojí taky Čína, kde se problém projevuje pořád zvlášt na venkově jako vraždy novorozených děvčat s nepěknými populačními následky apod., pokud muži s novými objevy nedostanou konečně rozum, nedopadne to dobře pro žádné pohlaví, zvláště ne pro muže, ale vysvětlete to hladovému analfabetovi, to je asi problém největší, dobrou noc

Od: fext

fext — Mon, 21 Dec 2009 16:34:12 +0000

rovnost?
Autorka píše, že „Náboženská rovnoprávnost žen, daná koránem, se nedá popírat“. A co súra Ženy, verš 34? Tam je jasně napsáno, že ženy jsou podřadné.

Od: A. S. Pergill

A. S. Pergill — Tue, 13 Oct 2009 11:12:13 +0000

Tresty smrti se uplatňují i v řadě států,
které nejsou formálně „islámské“.
Odpadlíci od islámu si nejsou jisti životem ani v zemích západní Evropy nebo v USA. V Německu mají (oficiálně přiznaných a do statistik zanesených) cca 300 islámských rituálních vražd ročně (=vraždy „odpadlíků“ a vraždy „ze cti“ – což spolu velice často úzce souvisí), a realita zcela jistě nebude lepší než ty oficiální statistiky.
Impotence zejména levicových politiků v těchto zemích zabraňuje tomu, aby bylo lidem, kteří chtějí od islámu odejít, zaručeno bezpečí. Což by pochopitelně znamenalo ne „policejní ochranu“, ale takové tresty, aby opravdu potenciální pachatele odradily (např. popravy transfúzí prasečí krve – i těch, kdo měli na zločinu minoritní podíl, postižení širšího příbuzenstva pachatelů – např. nucené kastrace, postižení celé islámské obce – např. likvidace mešit v regionu a stopstav na výstavbu nových).
Káhirské charty se dost silně chopily levicové politické síly (i v EU), protože deformuje lidská práva podle jejich vidění světa.

Od: Camille

Camille — Mon, 12 Oct 2009 22:20:07 +0000

Máte pravdu,
že prakticky ve všech islámských státech je za konverzi od islámu trest smrti (výjimkou je např. Malajsie, kde islámské soudy, po prozkoumání celého případu, vydají dokument, kterým je dotyčný vyobcován z muslimské obce- bez jakéhokoliv trestu). Avšak jen menšina muslimských zemí jsou islámské státy.

Káhirská deklarace je milé povídání, ovšem pro signatáře Charty lidských práv je relevantní jen do té míry, do jaké se s ní shoduje (ledaže by ony státy nejdříve odstoupily od Charty).

Nezlobte se na mne, ale označit poměrně nevýznamnou kuriozitu, legální v jedné větvi islámu, za „podstatu islámu“, to je poněkud hovadné, nemyslíte?

Fatwa je toliko názor. A v případě Rushdieho se většina právníků shoduje, že Chomejní nebyl oprávněn jej soudit, protože šerijet nezná institut procesu v nepřítomnosti obžalovaného. Ovšem mnozí duchovní mají vedle právní též morální autoritu, a tak je pan spisovatel pod stálou ochranou i kvůli pouhému názoru…

Od: A. S. Pergill

A. S. Pergill — Mon, 12 Oct 2009 20:41:13 +0000

Náboženská svoboda, takija
Prakticky ve všech islámských zemích je na konverzi od islámu k jinému náboženství trest smrti. Tam, kde ho oficiálně nemají (třeba to Turecko) státní orgány nijak nekonají ani před ani po zavraždění konvertitů.
Káhirská deklarace (prakticky všechny islámské státy + další s vyšším podílem muslimů v populaci) jednoznačně deklaruje náboženskou svobodu jako „svobodu vyznávat islám“ a lidská práva jako ta, která neodporují šaríji (což jsou prakticky všechna významná).
Takíja je podstatou islámu (derivuje se od Koránu a hadísů), nejvíce je provozována v arabských zemích, které jsou v naprosté většině sunitské.
Fatwa není tak úplně „právní názor“ – viz fatwa proti Rushdiemu a některé podobné teroristické akty.

Od: Camille

Camille — Mon, 12 Oct 2009 02:31:04 +0000

a ještě něco
Kde islámské právo „jednoznačně vyhlašuje“ něco o náboženské svobodě? Ten pojem je dost nový, u klasických fuqahá (kteří jsou respektováni všemi současnými právníky) jej nenaleznete, dnes by se vyjádření k náboženské svobodě, jak ji chápe západní právo, dala nalézt v různých fetvách. A fetva, jak jist víte, je toliko právní názor.

Od: Camille

Camille — Mon, 12 Oct 2009 02:27:41 +0000

to A.S. Pergill
Tak tedy: princip takíje je běžný v ší’itském právu, sunnitské právo hanefijského madhabu (relevantní v Turecku) tento princip nezná (ale kdoví, třeba vám právě lžu, že ano…).

Pokud jde o podílu islamistů na situaci před pučem z roku 1980, nechápu o čem mluvíte. Erbakan ani jeho strana tehdy nebyla politicky aktivní, a žádný jiný významný islámsky orientovaný subjekt nepřipadá v úvahu. Pokud jste tím „druhým převratem“ myslel události z roku 1997, tak to podle mne převrat nebyl, ale pravda, tam se to islamistů přímo týkalo.

Jinak AKP není přímým následovníkem množství Erbakanových stran a nenavazuje na jejich programy, daleko blíže má právě k tomu proudu, který v turecké politice reprezentovali třeba Menderes nebo Özal.

Pokud jde o nárůst letálníc útoků, rád se nechám poučit.

İyi geceler!

Od: A. S. Pergill

A. S. Pergill — Sun, 11 Oct 2009 20:29:01 +0000

Muslim usilující o „důslednou svobodu vyznání“
a- pokud pro všechny, bez ohledu na to, o jakou konkrétní náboženskou víru se jedná, pak to jednoznačně není muslim, protože islám se k takovýmto postojům staví asi jako křesťanství k uctívání Satana
b- pokud pro muslimy, bez ohledu na jino/bez/věrce (což je pravděpodobnější, protože za vlády AKP výrazně narostly útoky – včetně letálních – vůči jinověrcům – za předchozí vlády byly spíše výjimečnou záležitostí), pak je jednoznačně islamista
Pokud se týká prohlášení členů této strany – pokud nejste muslim, pak vám klidně mohli lhát (tekíja – islámský systém lhaní jinověrcům), nebo jste muslim vy, a potom ze stejných důvodů lžete vy nám.

Faktem také je, že islámské právo jednoznačně prohlašuje: „svoboda vyznání je svoboda vyznávat islám“.

A, mimochodem, pokud se Menderesova vláda snažila oslabit armádu, pak ta byla podle Ataturkovy ústavy povinna ho svrhnout aby mohla bránit sekularitu. V tom druhem případě byste musel přiznat, jakou roli v těch nepokojích hráli islamisté.

Od: Tereza Sp.

Tereza Sp. — Sat, 10 Oct 2009 17:02:02 +0000

Taktez nechapu proc feminismus
je zodpovedny za postaveni zen na teto planete. A tim se propojuji k Hance D.

A ma pravdu,kdybychom se podivali jen o 100 let zpet na evropsky kontinent, tak bychom videli, ze to drzeni zen na uzde je velmi podobne tomu az „talibanskemu“ postoji.
Me je z toho proste smutno.

Od: Camille

Camille — Sat, 10 Oct 2009 15:16:10 +0000

to A.S. Pergill
1) Armáda vyvolala přerat v Turecku celkem dvakrát, poprvé svrhla Menderesovu vládu, která se snažila o snížení vlivu armády na politiku a zmenšení role státu v ekonomice (liberalizaci). Podruhé svrhla vládu, která nezvládala zajistit veřejný pořádek v době stále se zostřujících bojů mezi radikální levicovou a pravicovou mládeží (které dosahovaly takové míry, že třeba na univerzitách se tehdy běžně střílelo). Ani v jednom případě nebyl primárním důvodem islám, a mimocodem po druhém převratu armáda podporovala politika, který měl velmi podobný program, jako dříve svržený a popravený Menderes (byl jím Turgut Özal).

2) Nejsem stoupencem AKP, ale troufám si tvrdit, že se nejedná o islamistickou stranu (tedy pokud muslimové usilující o důslednou svobodu vyznání, nejsou podle vás automaticky islamisté). Dokonce mohu doplnit, že všichni příznivci či členové této strany, které jsem potkal, mi výslovně sdělovali, že si nepřejí zřízení islámského státu v Turecku.