Komentáře: Ušlechtilé úmysly neudělají z žádné písemnosti dobrou literaturu

Od: A. S. Pergill

A. S. Pergill — Sat, 26 Dec 2009 01:16:34 +0000

Pokud se „orientovali na němčinu z utilitárních důvodů“,
a přitom byli bilingvální, tak jim to zcela jistě v očích českých současníků nepřidalo.
Faktem je, že ještě moji rodiče pamatují z první republiky židovské podnikatele, kteří se bouřlivě hlásili k německé národnosti, včetně toho, že někteří nutili své zaměstnance komunikovat německy nebo dokonce posílat (pod hrozbou ztráty zaměstnání) děti do německých škol.
V rozjitřené atmosféře, pamatující ještě národnostní útlak za R-U, to nemohlo končit jinak než nevraživostí vůči nim. A pokud se někdo hlásil k německé národnosti, dokonce podporoval německé nacionalisty (a našli se i tací Židé, kteří 15. 3. 1939 vítali Wermacht v domění, že budou „osvobozeni od českých nacionalistů“), tak ho dost dobře nemohli neodsunout, protože koncentrák tohle dost dobře nemohl anulavat (pokud byl za „rasu“, ne za odboj). Může nám být takto postižených líto, ale mohli si za to sami (řada Židů opravdu hluboce nacismus podcenila, ale to z našeho pohledu – po bitvě je každý generál).

Od: Hanka Deutschmann

Hanka Deutschmann — Mon, 21 Dec 2009 16:08:40 +0000

Jak mluvili
Milá Kateřino, asi jste přehlédla, že jsem psala, 20% českých občanů žid. vyznání se hlásili k češtině jako mateřskému jazyku. Jak jsem psala, žili hlavně na venkově. Jiddiš se v Praze nemluvilo, tak mluvili židé z Galicie a Polska, ti ovšem emigrovali většinou do Německa, hl. do Berlína. Kateřino, Nerudův „antisemitismus“ nebyl toho druhu, jak ho vnímáme dnes. Je to složitá otázka, každopádně nebyl anticionista a v žádném případě neexistoval v tehdejším mocnářství antisemitismus a la Polsko nebo Ukrajina. Nejlepším důkazem je tzv. pražská německá literatura, autoři byli ve velké většině židovského původu a všichni, až na pár výjimek, jako byl Max Brod, psali německy a cítili německy. Před válkou žila německá kult. scéna a česká uměl. avantgarda vedle sebe, aniž se stýkali. Čeští literáti měli spíše styky s Francouzi, pražští Židé spíše na Berlín. Hanka.

Od: Jarda

Jarda — Mon, 21 Dec 2009 02:00:07 +0000

Pani Hanko
Ne vim jestli se mylim, verim, ze Zide a nejen cesti mluvili jazykem yiddis jehoz zakladem je hornonemcina. Lidu obecnemu nemciny neznalemu to znelo jako nemcina. Opravte mne prosim jestli se mylim.

Od: Kateřina Kořánová

Kateřina Kořánová — Sun, 20 Dec 2009 12:20:10 +0000

re Ušlechtilé myšlenky
Vážená pani Deutschmann, nemohu se vyjádřit ke knize, jejíž kritiku v článku uvádíte, protože jsem ji nečetla.
Mám ovšem připomínku k názoru, že Židé byli Čechy vnímáni především jako Němci. Když pominu skutečnost, že našinci v mnoha případech k těm, kdo přežili, projevili nepřátelství (a někdy též neochotu vrátit jim zabraný majetek), zbývá nedostatek prostého soucitu s lidmi, kteří tu hrůzu podstoupili a zázrakem přežili, a nebyli to zdaleka jenom ti německy mluvící. Mnoho rodin – hlavně na venkově – mluvili česky a přihlásili se k české národnost a bylo jim to houby platné.Co se týče Jana Nerudy, stačí si přečíst jeho komentář z cesty do Terstu – o nějakém němectví tam nemůže být řeči, prostě je nenáviděl bez ohledu na to, jak mluvili. Ostatně z důvěryhodných pramenů je známo, že většina mluvila oběma jazyky a němčinu si zvolili z utilitárních důvodů jako jazyk té lépe situované vrstvy.
KK