Reklama
 
Blog | Hana Deutschmann

Papír nebo obrazovka? Ebook – hrozba nebo budoucnost?

E-Book,  Kindle, ePad, Smartphone radikálně přetvořily svět kolem nás. Nic už není, jak bylo. Zatímco mladá internetová generace jásá nad každou digitální inovací, z řad odborníků jsou stále častěji slyšet i varovné hlasy.Tahle digitální budoucnost prý je záludná a skrývá mnohá nepředvídaná nebezpečí. Úplná panika vypukla, když digitalizace postihla i knižní regály. Nechte na pokoji posvátná media - khihy. Ebook, varuje se v tisku, je počátek kulturního barbarství a internetová knihkupectví znamenají smrtelné nebezpečí nejen pro knihkupce, ale i pro naše duše. Jazykovědci a sociologové předpovídají pochmurnou budoucnost. Ebook se stal měřítkem kulturní morálky.

Profesor Ronald Reuss z univerzity  v německém Heidelbergu, specializovaný na digitální media, je angažovaný kritik digitální ‚nekultury‘. Ve svém posledním článku ve Frankfurter Allgemeine Zeitung odsuzuje jak digitalizování knih, tak i internetní obchod s knihami a varuje. Digitalizované knihy a jejich pomocníci, Kindle, ePad a další aparáty podobného ražení pod vlajkou zlovolných internetových handlířů jako Amazon.de, znamenají smrtelné nebezpečí nejen pro veškerý knižní trh, ale rovněž nepředstavitelnou vulgarizaci a zploštění celé kultury. Digitalizovaná kniha přestává být literaturou, pan Reuss ji nazývá nonbook a ebook Reader, čtečka, je v jeho pojetí úplná killing-machine. Digitální nákaza, ztěžuje si dále pan profesor, se nejen nezadržitelně šíří, ale dokonce je podporována i oficiálními orgány knižního obchodu. Svoji webovou stránku „libri.de“ přejmenovali na „e-book.de“.

„Z knihovníků se už stali úplní digitální fanatici a teď je mají následovat i knihkupci. Místo aby četli odborné fejetony, mají se ted zabývat hlavně studiem „Chip“.

Není jediný, který vyhlásil internetové knižní kultuře boj. V tisku se často objevují skeptické prognozy, co všechno nás nemine. Vulgarizovaná kultura, zánik kreativity a ztráta subjektivity. Hrozí nám zmanipulovaní našeho života a naše osobnost se rozplyne na obrazovkách Kindle a ePad. Lidskou společnost ohrožuje masa místo klasa. Tradiční kulturní hodnoty  se musí bránit,
„protože mezitím je už všem jasné, jak důležitou roli hraje IT, který všechno zplošťuje a zároveň etabluje nové destruktivní formy.“

Reklama

Tak se braň, kdo můžeš! Jako ta knihovnice v jednom maličkém městečku, která chtěla zuby nehty ochránit děti proti nákaze internetu všeobecně a Amazon.de speciálně. Odmítla prodávat jednu velmi oblíbenou dětskou knihu, protože její hrdinka dostane k narozeninám kupón na knihy v internetovém obchodě Amazon.de. Jak dojemné, ale nemyslím, že to tyhle dnešní děti nějak dojalo.

Dnes je všem jasné, že knihkupectví v jejich tradiční formě nemají proti obrovské a všestranné nabídce internetových obchodů žádnou šanci. Jejich rostoucí popularita začíná knižní trh znervozňovat, a proto se pozorně sleduje konání ch ‚nepřátel‘. Stále častěji se objevují kritické články o obchodních metodách internetových gigantů. K nejběžnějším zlořádům populární internetové firmy Amazon.de patří jistě podbízení pevných knižních cen. Nabízí se nové kniky za sníženou cenu jako antikvární. Jistě, je to nelegální a neférové – ale, musím přiznat, že bych tohle jako studentka vítala, protože, odborné knihy byly a jsou pro studenty nezaplatitelné. My jsme tehdy, v temné předdigitální minulosti, řešili tenhle problém rovněž nelegálně, my ty knihy prostě kradli. Ale ‚počestně‘, jen v zavedených velkoobchodech.

Nedávno referovala německá media o špatných pracovních podmínkách v německé filiálce Amazonu.de. K tomu musím podotnout, že jsem pracovala v několika tradičních knihkupectvích a zažila jsem podobné nebo ještě nepříjemnější pracovní situace. Skoro ve všech menších podnicích byly odbory naprosto nežádoucí, platy mizerné a očekávalo se absolutně idealistické pracovní sebeobětování, protože my jsme neprodávali nějaké zboží, ale šířili kulturu, takže jsme byli vlastně ti vyvolení, a nějaké remcání nebylo na místě.

Internetové podniky mají ke knižní kultuře střízlivější poměr. Knihy ztratily svoji nadnesenou, subtilní hodnotu, jsou prostě zbožím, které se kupuje, spotřebuje, užívá, a podle potřeby opět smaže, odklidí. Amazon prý už zlepšil pracovní podmínky, jistě ne z nějakých vznešených pocitů. Mnohý zákazník se totiž nad novinami zamyslil, a byli i takoví, kteří prohlásili, že to na Amazon.de vzdávají. Jak dlouho, a jestli vůbec svoje lidumilné předsevzetí dodrželi, není známo.

Pan profesor má v mnohém jistě pravdu, ale opomíjí, že psaný text, jedno v jakém formátu, zůstává psaným textem a dobrá kniha se zhltne se stejnou vervou na obrazovce Kindle jako na papíře. Špatná kniha se proste smaže, tu papírovou odložíme do regálu, a tam – zaprášená a zapomenutá, ještě léta dřímá. Kniha, ať tištěná nebo digitalizovaná, zůstává literaturou. Je to více méně otázka generace a zvyku.

Ve všech těch kritických článcích o nenasýtných internetových gigantech a zoufalých knihkupcích postrádám jakékoliv pozitivní návrhy. Zoufající knihkupci jakoby nějak nechtěli akceptovat nebo to snad ani neví, že mladá generace tiká jinak. Měli by se občas poohlédnout v mediálních obchodech jako Saturn nebo Media, aby pochopili, že mají co dělat s generací smartphone, pad, kindle apod. a svoje podniky podle toho změnit a přeorientovat. Tohle zatím pochopily spíše malé podniky na provincii, kde často fungují jako informačně-kulturní centrum. Nejsem odborník, ale je mi jasné, že ty „staré a krásné“ časy jsou navždy fuč. Knihy nezmizí, jen se jejich hodnota, užívání a distribuce změní.

Já sama, přes svůj penzijní věk, jsem se rychle přeorientovala. Méně knih, více obrazovka. Po dlouhá léta dusilo nějakých tisíc a pár set knih můj nevelký třípokojový byt. A po celá léta tyto knihy pro mne znamenaly mnoho, moje mládí, rodinu, minulost. Některé jsem četla znovu a znovu, jiné po léta letoucí neotevřela. Pak přišel internet! Nové možnosti komunikace mne naprosto fascinovaly a já se rozhodla jít, tak říkajíc, s dobou. Vedle knih se brzy objevil PC, následoval Kindle a ePad. A netrvalo dlouho, pomalicku přebíraly ukoly mých knih. Knihy nikdy nevytlačily a nenahradily, ale bylo to jakési výběrové řízení. Konsekventně jsem se rozhodla svoji knihovnu přezkoumat. Výsledek byl plný kontejner  zastaralých, ‚zbytečných‘ svazků, mnohé ještě z komunistických časů, slovníky a vědecká pojednání, zastaralé, prostě nepotřebné. Přiznávám, nebylo to nijak lehké, musela jsem překonat a znásilnit celou svoji výchovu – ‚kniha je posvátná, s tou se musí dobře zacházet‘! Hrom do mne neudeřli a knihy ztratily svoji posvátnost. Můj byt si vydechl a zprostorněl. Zůstaly jen moji oblíbenci, a i ti plní ještě dvě stěny. nikdy jsem této výběrové akce neliovala. Jistě, žádný knihkupec by ze mne radost neměl. Dnes kupuji, když už kupuji, s velkým rozmyslem, a jen publikace, které budu i nadále potřebovat . Nebo knihy, ve který si chci častěji sentimentálně pošmáknout, protože na romantiku není žádná čtečka dělaná. Žádný strach před eBook a Kindle! Jejich stříbřivé obrazovky patří a zůstávají ve sféře střízivé a zábavné informace, ale kniha, důvěrná na dotek, hmatatelná a skutečná, ta zůstane částí našeho života. A pro uklidnění – všechny ty chytré publikace, které píší o naší budoucnosti bez papíru a jen a jen digitálně, jsou tištěny na papíře!